Image - Cacao Pod Vessel - K6706 © Justin Kerr FAMSI © 2001:
David Bolles
  Combined Dictionary–Concordance of the Yucatecan Mayan Language
Update posted 10-28-03

Pak pach – Pakzahal

Pak pach cam) pakpach: levantar falso testimonio.
ems) testimonio falso: pak-al pak.
mtm) Pak pach: leuantar falso testimonio y el tal testimonio. ¶ yan xin a pak pach ta lak? .l. yan xin a pakic v pach a lak?: por ventura has leuantado falso testimonio a tu compañero? mtm) ah mek pak pach: testimoñero que ayuda a levantar testimonio.
sfm) Pakpach; pah; pak yamaab: levantar testimonio falso. ¶ ma a paktic u pach Pedro; ma pakic yamab yokol Pedro: no levantes testimonio a Pedro. sfm) Pakpach; yamaab; yamaab yokol: testimonio falso.
vns) Acusar con falsedad: tac hol tu pak yamab .l. tac hol tu pak pach.

Pak pach ppax
c 014.016 u chun toc lukzah, u chun dzal pach ppax,
      u chun pak pach ppax

Pak pach than: leuantar falso testimonio de palabra y el tal testimonio. (mtm)

Pak, ppuc na vns) Capilla de yglessia: ppuuc na pak, u ppuuc na pakil yotoch ku.

Pak tumtaben: considerable cosa, digna de ser considerada. (mtm)

Pak tumtah; pak tumut; tumut; paktun; tumtah: considerar, probar. (sfm)

Pak tumtic vns) Auariento duro y escaso: ah dzut, ah dzut ach. Auariento rrico: ah dzut ayikal. Considerar en qué paró el rico abariento del Ebangelio: pak tuntex dzoci ti ah dzut ayikal dziban ichil Euangelio.

Pak tumut mtm) Pak tumut: consideracion y experiencia assi. mtm) Pak tumut; preterito: pak tumtah; futuro: pak tumte: considerar y notar y atender, y tener consideracion y atencion assi. ¶ pak tumtex v babalil Dios: considerad y notad las cosas de dios. ¶ Item: experimentar. ¶ pak tumtex v chacauil kak: experimentad el calor del fuego.
sfm) Pak tumut; pak tumtah; tumut; paktun; tumtah: considerar, probar.
vns) Auariento duro y escaso: ah dzut, ah dzut ach. Auariento rrico: ah dzut ayikal. Considerar en qué paró el rico abariento del Ebangelio: pak tuntex dzoci ti ah dzut ayikal dziban ichil Euangelio. vns) Considerar algo consigo mesmo: nana ol, num ol, pak tu[mu]t. Considerado ser así: nanaoltabal. Cosa tal: nana olan. Considerada cosa, digna de ser considerada: nana olbil, nanaoltaben.

Pak xiu sfm) Pak xiu: emplastar, curar con yerbas.
vns) Curar enfermedad: dzac, dzac yah, dzadza[c] yah. Curado ser: dzaacal, dzac bal. Curar con yerbas: pak xiu. C[u]ráronme con yerbas la llaga: u pakah xiu tu yail uoc. Curador así: ah pak xiu.

Pak, xoxoy vns) Çerca o muro de la ciudad: xoy pak. Çerca así: xoy pak, xoxoy pak. vns) Çerca de pueblo o güerta: tuluum, u tuluumil u pach cah. Çerca o muro de la ciudad: u paail u pach cah. vns) Çerca de pared baja, como las de los patios de yglesias: çut ual pak. Çercar de pared: bak u pak, çut pak .t. Çerca de albarrada o piedra seca: çut cot, çuçut cot.

Pak, xoy vns) Corral qualquiera: pach tun. Corral de la cassa: u pach tunil na, u pach tunil bacas. vns) Corral, çercado para gallinas: u xoy pakil ulum. vns) Corral hecho de palos para ganado [porcino o gallinas]: u çooy cheil keken, ulum. Corral haçer así: çooy che [.t.]. vns) Corral o çerca de palos: colob che. Pas[iv]o: cololchetabal. vns) Çerca o muro de la ciudad: xoy pak. Çerca así: xoy pak, xoxoy pak. vns) Çerca de pueblo o güerta: tuluum, u tuluumil u pach cah. Çerca o muro de la ciudad: u paail u pach cah. vns) Çerca de pared baja, como las de los patios de yglesias: çut ual pak. Çercar de pared: bak u pak, çut pak .t. Çerca de albarrada o piedra seca: çut cot, çuçut cot.

Pak xulub; chuc xulub: poner los cuernos. ¶ u pakah in xulub; u pakahen in tzuc; u cal pachtahen: hame puesto los cuernos. (sfm)

Pak xux ebm) xux. wasps. well known insects whose sting causes inflammation. the nests are called u pak xux. their honey and the young are edible.
sfm) Pak xux (u—); yotoch xux: abispero.

Pak yamab mtm) Pak yamab .l. pak yanmab okol .l. ti pach: infamar diziendo de vno lo que no ay, o no se sabe, y calumar assi. ¶ a pakah xin yamab yokol hunpay: has por ventura infamado assi a alguno?
sfm) Pak yamab; pah; pakpach: levantar testimonio.
vns) Acusar con falsedad: tac hol tu pak yamab .l. tac hol tu pak pach. vns) Caluniar y calumnia: pak yamab, pul cuch, pul than okol. Caluniado ser: paakal yamab, paakal pach. Caluniador: ah pak yamab, ah pul than okol.

Pak, zut vns) Çerca o muro de la ciudad: xoy pak. Çerca así: xoy pak, xoxoy pak. vns) Çerca de pueblo o güerta: tuluum, u tuluumil u pach cah. Çerca o muro de la ciudad: u paail u pach cah. vns) Çerca de pared baja, como las de los patios de yglesias: çut ual pak. Çercar de pared: bak u pak, çut pak .t. Çerca de albarrada o piedra seca: çut cot, çuçut cot.

Pak, zut ual vns) Çerca o muro de la ciudad: xoy pak. Çerca así: xoy pak, xoxoy pak. vns) Çerca de pueblo o güerta: tuluum, u tuluumil u pach cah. Çerca o muro de la ciudad: u paail u pach cah. vns) Çerca de pared baja, como las de los patios de yglesias: çut ual pak. Çercar de pared: bak u pak, çut pak .t. Çerca de albarrada o piedra seca: çut cot, çuçut cot.

Pak.ah,ab: aprouechar. ¶ bal v pakah toon ca nonohil: quid nobis profuit superbia? que nos aprouecho nuestra soberuia. ¶ bal bin v pakab teex a cristianoilex va ma tan a yacunex dios: que os ha aprouechado ser cristianos si no amais a Dios. (mtm)

Pak.ah,ab: hazer pared y labrar y hazer otro edificio y edificiar, y lo assi edificiado. (mtm)

Pak.ah,ab: hazer y fundar pueblo. ¶ Item: poblar colmenas o enxambrar, y labrar la miel las abejas. ¶ Item: plantar o poner arboles y hortaliza, ettz., y sembrar frutas de huesso. ¶ Item: hincar piedra, estaca o palo o horcon que quede fixo. (mtm)

Pak.ah,ab: pegar o engrudar o soldar pegando. ¶ Item: calçar herramienta. ¶ pak u ye in bat: calçame mi hacha. ¶ Item: pintar con barniz assentando el barniz de colores en alguna parte. (mtm)

Pak.t.: aguardar, esperar. ¶ pak ten: esperame; aguardame. ¶ bal ca paktic vaye?: que esperas aqui?. ¶ Ten a pakex çamal: aguardadme mañana. (mtm)

Paka cam) paka: provecho.
mtm) Paka: prouecho assi y aprouechar. ¶ bal v paka tech lic a valic be?: que te aprouecha esso que dizes? ¶ volah v yanhal in paka ta payal chij: quiero tiner prouecho en tus oraciones y que me aprouechen.
sfm) Paka; pak; yaal: provecho.
vns) Aprobechar, ser de probecho: pak. yan u paka. Qué nos aprobecha nuestra soberbia?: bal u pakah toon ca nonohbail? vns) Andar tras alguno, y seguille: xinbacah. As, por bentura, andado tras alguna muger? yan ua a xinbacic lauac mac ti chuplal? Q[ue] probecho sacas andar tras el pecado?: balx yaal, balx u paka a xinbançic keban?

Pakaal db) citrus tree and its fruit. See also pakal.
ebl) citrus sp. pakal. ebl) citrus aurantium l. cħuhuc-pakal. ebl) citrus vulgaris risso. zudz-pakal.
nel) citrus amara link - rutac.: kahpakaal (cajel, cajera) -- com., med. nel) citrus aurantium l. - ritac.: zuudzpakaal (naranja agria) -- com., cond., med. nel) citrus sinensis osb - rutac.: cħuhucpakaal, pakaal (china, naranja de china, naranja dulce) com., med.
nem) pakaal: siembra, sembrado.
mr431.005 cħa u motz ti lakine ua ix pakal
      yetel u motz u nicteil

Pakab mtm) ah pakabte: señor de hoyas de cacau.
h221 itzam thulil; ti pakab ti paktehobi
i228 yetel in yax pakab chie yan in zac hothe,
      ua halach uinicechi be
i233 he ix yax pakab chi lic u katabal tie,
      lay muxbil cacau chucuahe
i278 tin uatal yokol in yax pakab chi, chac nicen
i279 ti uil ualic u pput yokol in yax pakab chie
      ca bin kuchuc tin tane
i283 he ix u yax pakab chie, lay cacau dzocaan u hucħul
rb207.005 tin pakab yaxche, yax uudze

Pakab chi
i233 he ix yax pakab chi lic u katabal tie,
      lay muxbil cacau chucuahe

Pakabaci
mr366.010 ca pakabaci,
      ca tun taklahac tu uich yae u dzacale

Pakabte mtm) ah pakal cacau: cierta representacion de los indios. mtm) ah pakabte: señor de hoyas de cacau.

Pakac
mr140.006 ca pakac yokol akab chacuil yetel akab kilcab
mr170.009 ca tun pakac u ta xiuob tu uichil lae
mr181.008 u uiob hucħbil, ca pakacie
mr195.020 ca pakace
mr222.006 kinal tune ca pakaci
mr320.005 hucħbil, ca pakac pokol
mr365.013 chacau chacau ca pakac tac tu ta
mr367.005 ca tun pakac tu yokol yai kinalcunbil hele

Pakach cam) pakach, tah: tortear, empandillar.
crm) -ach: 9: sufijo nominal con funcion delimitadora o especificadora de calidad con connotaciones intensivas. yaomach; lepptaach; koxach. apachurrar, aplastar, deformar, apretar; v. ach; (pak-ach: hacer las tortillas de masa de maiz.)
ems) tortear: pecħ, pak-ach-t-ah.
mtm) Pakach.t.: hazer tortillas de maiz formandolas y palmeandolas entre las manos. ¶ pakachte vah: haz assi tortillas.
sfm) Pakachtah uah; lah uah: hacer tortillas. ¶ pakachtabal u cah uah: ya está haciendolas. sfm) Pakach uah (ah—): panadero. ¶ ah zac uah: panadero de pan blanco.

Pakach mab cam) pakach mab: en vano, en valde, por demas. cam) pakmab: vease pakachmab. pakach mab: en vano, en valde.
mtm) Pakach mab: en balde, en vano, o por de mas. ¶ pakach mab a talic vaye: en balde y en vano has venido aqui. ¶ ma a pakach mab mançic kin: no pases el tiempo en balde.
sfm) Pakach mab; nahel cunel: de balde, por demás. sfm) Pakach mab; pak mab: en vano, en balde.
vns) en vano hacerse: pakach mabhal, pakmabhal. vano: hohochil ichil, ix mabal.

Pakach mab menyah; cunel menyah: trabajar en vano. (sfm)

Pakach mabcunah: hazer que sea en vano y en balde alguna cosa, y deshazer lo hecho en qualquier manera. ¶ v pakach mabcunah v menyah: trabajo en vano; deshizo lo que auia hecho. (mtm)

Pakach mabhal: deshazer lo echo o hazerse en vano y frustarse. ¶ pakach mabhi v beeltabal: en vano fue hecho. (mtm)

Pakach.t.: hazer tortillas de maiz formandolas y palmeandolas entre las manos. ¶ pakachte vah: haz assi tortillas. (mtm)

Pakachtah cam) pakach, tah: tortear, empandillar.
ems) tortear: pecħ, pak-ach-t-ah.

Pakachtah uah; lah uah: hacer tortillas. ¶ pakachtabal u cah uah: ya está haciendolas. (sfm)

Pakah 1) vns) Anegadiça tiera, q[ue] presto se anega: dzadz u luumil. Planté mis plantanos en tiera anegadiça, y perdiéronse: dzudz u luumil in pakah pl[anta]nos, ca cimi.

Pakah 2) vns) Aprobechar, ser de probecho: pak. yan u paka. Qué nos aprobecha nuestra soberbia?: bal u pakah toon ca nonohbail?

Pakal db) general form intransitive of pak = to make a wall.
cam) pak, pakal: sembrar, poblar, pegar con engrudo, hacer pared.
b265 licil u pakal cabi
e133 ti ix u hoppol u pakal kuna yan chumuc cah ti ho
h307 ca hoppi u pakal yebal
mr025.006 le dzacale u kab pakal yebil

Pakal 1) mtm) Pakal: acento en la primera; ser echa pared.
sfm) Pakal; pak; pakbal: hacer pared, edificar, fundar.

Pakal 2) db) general form intransitive of pak = to stick, to glue.
cam) pak, pakal: sembrar, poblar, pegar con engrudo, hacer pared.
mtm) Pakal: acento en la vltima; cosa que esta pegada y la soldadura de huessos.
sfm) Pakal; paktehal; pakmal: juntarse, ayuntarse una cosa con otra, pegarse.
mr245.008 utz u pakal tu mocol bacoob yetel u le kan tunbub
      yetel ton tzimin
mr281.010 hucħbil xan, u pakali

Pakal 3) db) general form intransitive of pak = to plant.
cam) pak, pakal: sembrar, poblar, pegar con engrudo, hacer pared.
nem) pakaal: siembra, sembrado.
mtm) Pakal: acento en la vltima; planta o postura y hortaliza y huerta o eredad donde ay cosas plantadas.
vns) Arraigarse la planta, ierba o m[a]ta, y echar raíçes: motzancil, paakal.

Pakal 3a) db) garden, the plants of a garden.
cam) pakal: huerta.
ebm) pakal: garden or orchard.
mtm) ah canan pakal: hortelano. mtm) ah pakabte: señor de hoyas de cacau. mtm) ah pakal: hortelano. mtm) ah pakal cacau: cierta representacion de los indios. mtm) ah pakalnal: señor de huerta o jardin, o de algun arbol frutiferas.
nem) pakaal: siembra, sembrado.
sfm) Pakal; ich pakal: huerta, hortaliza. sfm) Pakal: legumbre. sfm) Pakal: planta (para plantar).
vns) A braça estar una cosa de otra, o ponerla assí: humhum çap. Assí están los árboles de mi guerta: humhum çap u benel u cheel in pakal. vns) Árbol de güerta, [g]eneralmente: pakal. vns) Árbol sin fruta: hoche pakal. Está sin fruta el aguacate: hoch che u pakal on. vns) Árboles cuias ojas son buenas para haçer tinta: pakal, kan pocol che. vns) Cauar hondo: tam pan, tamcunah pan. Cauad honda la tierra de la guerta: tam panex luumil pakal.
b126 lahca manik utz kin utial pakal
b597 bolon caban; utzul hahal, utz pakalobi
b617 uacil manik; utzul haab ti pakaloob xan
b629 lahca ben; utz, ma lobi, utial pakal
b640 u kin buul, ib, sandia, melon, iz, tulacal pakal
b641 hoil cauac; utz, u kin hahal,
      utz ti tulacal pakaloob xan
b654 uucil cimi; lob, u ziyan chac hahal,
      utz utial ah pakaloob
i009 ti yan u luum uchic u yantal u pakali yetel u solar
i146 tunoob, kanoob; yetel bin katic pakal ci balche
mr159.011 ulak u dzac ceele cħabac u boxel zudz pakal

Pakal 3b) db) citrus tree and its fruit. See pakaal.
ebl) citrus sp. pakal. ebl) citrus aurantium l. cħuhuc-pakal. ebl) citrus vulgaris risso. zudz-pakal.
sfm) Pakal; uxex: naranja.
mr431.005 cħa u motz ti lakine ua ix pakal
      yetel u motz u nicteil

Pakal 4) sfm) Pakal; hakal ol: espantarse, asombrarse de repente o en sueños. ¶ paken ichil in uenel: espantóme estando durmiendo. ¶ haki uol ca ti hulech; pakzah talci Juan: de repente o de improviso vino Juan.

Pakal 5) mtm) ah pakal coc: remendon que hecha remiendos.

Pakal 6)
rb044.012 can kin cu zut ocaan bacin pakal
      tech cech u coil tancaze
t 042.037 yetel lunacbal pakal bilobe bin yanac

Pakal (ah -); ah canan pakal: hortelano. (sfm)

Pakal aay: pecar vna muger con otra, como si la vna fuesse varon. ¶ pakal aay in cibah yetel vet cħuplil: peque con otra muger como yo. (mtm)

Pakal bac vns) Conçertar los gueços: pak bac. Pas[iv]o: paakal bac. Conçertáronle los gueços: paaki u bacel. Conçertador de gueços: ah paak bac.

Pakal cab db) to populate bee hives.
mtm) Pakal cab: enxambre de abejas que vno ha poblado, y poblar colmenar.
sfm) Pakal cab; pak cab; cahcunah cab: poblar colmenas.
b265 licil u pakal cabi

Pakal cacau mtm) ah pakal cacau: cierta representacion de los indios. mtm) ah pakabte: señor de hoyas de cacau.

Pakal can ebl) solanum nigrum l. icħ-can, pahal-can, pak-can, pakal-can.
mtm) Pakal can: yerua mora .l. pak can.
vns) Árboles cuias ojas son buenas para haçer tinta: pakal, kan pocol che.

Pakal coc mtm) ah pakal coc: remendon que hecha remiendos.

Pakal coc.t.: remendar, echar algun remiendo. ¶ pakal cocte in nok: remiendame mi ropa. ¶ pakal cocnen ti Domingo .l. pakal cocbil in cibah ti Domingo: remende en Domingo. ¶ v pakal cocil in nok: los remeindos de mi ropa. (mtm)

Pakal cocan: cosa que esta remendada. (mtm)

Pakal cocil nok (u—): remiendo (de manta). (sfm)

Pakal coco (ah -): remendón. (sfm)

Pakal coctah: remendar. ¶ manan u pakal cocil a pakal coctic a nok: no hay remiendo con que remiendas tu manta. ¶ cayal: remiendo, un paño sobre otro, aforro. (sfm)

Pakal col vns) A paso estar o poner algunas cosas: hunhun chek a pakic a pakal colex.

Pakal motz mtm) Pakal motz: prender la planta. ¶ ma tan v paakal v motz: no prende.
sfm) Pakal motz; tabal motz; chicil motz: prender o ahincarse las plantas. ¶ olma paki u motz: a duras penas prendió.

Pakal nicteil cam) pakalnicteil: jardin.

Pakal pach vns) Caluniar y calumnia: pak yamab, pul cuch, pul than okol. Caluniado ser: paakal yamab, paakal pach. Caluniador: ah pak yamab, ah pul than okol.

Pakal pak 1) ems) testimonio falso: pak-al pak.

Pakal pak 2) mtm) Pakal pak: cosa pegada en muchas partes y que tiene muchas pegaduras, y cosa remenda llena de remiendos.

Pakal yamab mtm) Pakal yamab okol; pakal yamab tu pach:} ser vno infamado diziendo otros del lo que no ay. ¶ paaki yamab yokol Juan .l. tu pach Juan: fue assi infamado Juan.
vns) Caluniar y calumnia: pak yamab, pul cuch, pul than okol. Caluniado ser: paakal yamab, paakal pach. Caluniador: ah pak yamab, ah pul than okol.

Pakal yamab okol; pakal yamab tu pach:} ser vno infamado diziendo otros del lo que no ay. ¶ paaki yamab yokol Juan .l. tu pach Juan: fue assi infamado Juan. (mtm)

Pakalancil; homchalancil: hacer ruido (como con pantuflas). (sfm)

Pakalbil: cosa plantada. (mtm)

Pakalcuc cam) pakalcuc: remendar. (See pakal coc.)

Pakalil
b598 tulacal caxbal pakalil

Pakalnal mtm) ah pakalnal: señor de huerta o jardin, o de algun arbol frutiferas.

Pakalnen ti tzuc vns) Cornada dar el toro a otro animal: xulu[b] koch. ah ob. Diome de cornadas un toro: u kocha[h]en bacas: u tul kochahen bacas. Pas[iv]o: koch bal, koch bol. vns) Cornear y darse de cornadas: kochlom bac, cohlom bac. vns) Cornudo: ah xulub. El que tiene cuernos en la cabeça, y cornudo hom[br]e: cal pa[c]han, paka[l]nen ti tzuc.

Pakalte
rr274 uay xan cin uenzah thancoob
      yolal pakalte in san miguel
rr277 tun tu balam dios yumbil yolal pakalte
rr280 yolal pakalte yum san miguel
rr285 uay cin uenzah thancoob
      yolal pakalte xan yum san miguel

Pakam db) nopal. See also pakan.
crm) yiih pakam: 1: el arbol de la grana ya de sazon, para que salgan y nazcan el los gusanillos de la grana.
mtm) Pakam: tunas en cuyas pencas se cria la grana o cochinilla.
nel) nopalea cochenillifera (l.) salm-dyck - cacta.: mukaypakam, pakam (nopal de cochinilla) -- art. nel) opuntia dillenii (ker-gawl.) haw. - cacta.: pakam, pakan, yaaxpakan (nopal) -- com., med.
sfm) Pakam: nopal. sfm) Pakam; num tzutzuy; ixpetet: tuna.
Roys/Bac/124: Pakam. Nopalea cochinillifera (L.) Salm-Dyck. This is the food plant of the cochineal insect (Standl.). It is cited in an incantation for chipping a flint point (Ms p. 187).
c 018.007 paxi cah zeye yetel pakam yetel homtun
mr167.005 yetel pakam yetel u pak holom
mr409.002 u dzacale x- nabanche, u ui chinchan cal pakam,
      u ui kuxub ic
rb119.003 u lubul bin tu che, tu yaban chacal pakam
rb187.008 zam tun ualac cen hek u kam u chi ti chacal pakam

Pakan 1) mtm) Pakan: cosa pegada o engrudada, enbarrada, enbarnizada, y colmenar poblado, casa echa, o pueblo fundado.
sfm) Pakan: empegado.

Pakan 2) nel) opuntia dillenii (ker-gawl.) haw. - cacta.: pakam, pakan, yaaxpakan (nopal) -- com., med.

Pakan 2a) db) Te Pakan: a town 18 kilometers north of Itzmal (Izamal).

Pakan cab: poblado esta el colmenar, o enxambradas estan las colmenas. (mtm)

Pakan cal: el que tiene esquinencia o mal de garganta. (mtm)

Pakan nen ti tzuc: cornudo en denuesto. ¶ pakan bin nen tu tzuc Juan: dizque Juan es cornudo. (mtm)

Pakan pach: el a quien han leuantado algun falso testimonio. (mtm)

Pakan ya: herramienta calçada que la han calçado. (mtm)

Pakan yamab okol .l. tu pach: estar infamado. ¶ pakan yamab yokol Juan .l. tu pach Juan: esta Juan infamado; han dicho del lo que no ha hecho. (mtm)

Pakat; takal; tzayal; tzaimal; tzayam; bak mal: asirse o golpearse una cosa con otra. (sfm)

Pakbac cam) pakbac: soldar huesos.

Pakbal cam) hpakbal: albañil. cam) pakbal: albañil.
mtm) ah pakbal: albañil.
sfm) Pakbal; pak; pakal: hacer pared, edificar, fundar. sfm) Pakbal (ah—); ah koy pak: albañil; paredero.
vns) Albañir o paderero: ah pakbal, ah men pak.

Pakben
d111 ah chanbel pakben cab bin tepalnacobi

Pakbil mtm) Pakbil: cosa hecha de pared y cosa pintada de barniz y cosa plantada y cosa pegada.
mr054.007 pakbil tu hol
mr054.009 pakbil tu hol u chibal can
mr195.006 thuntabil, pakbil xani
mr195.009 pakbil xani
mr230.004 ca yanil u taanil pakbili u dzacal
mr245.011 u kabil pakbili
mr245.016 pakbili yetel hunppel pluma
mr277.010 utz takbil, utz pakbil xani tu nup kinile
mr290.005 u yaxil naranja pakbile u yich u yaxil u pach
mr298.006 pakbili
mr311.004 pakbil yokol u hol
mr372.006 pakbili
mr413.017 pakbil
mr427.004 ca a dza tuux yan u cħacmail yoce pakbili
mr427.021 pakbil yokol le yae

Pakbil lec; hothbil lec; dzibil lec: jícara pintada. (sfm)

Pakcab vns) Abarrar o abarrajar como a la pared cosas que se aplastan: pakcab .t.

Pakcabtah vns) Abarrar o abarrajar como a la pared cosas que se aplastan: pakcab .t.

Pakcabte vns) Abarrar o abarrajar como a la pared cosas que se aplastan: pakcab .t.

Pakcabtic vns) Abarrar o abarrajar como a la pared cosas que se aplastan: pakcab .t.

Pakcan ebl) solanum nigrum l. icħ-can, pahal-can, pak-can, pakal-can.
mtm) Pak can: yerua mora .l. pakal can.
mr170.003 ca cħabac pandzil yetel pakcan yetel bacalche
      yetel ix tucizcan
mr171.004 caxante pandzil, pakcan, x- bacalche,
      x- tucizcan,

Pakci
mr184.006 ca a pakci ca ix u bacal xan kakbil
mr246.007 hucħbil u le, ca pakci
mr252.003 ca hucħuc ca pakci
mr285.010 ca pakci kuxic u yail latulah u xupul yah loe
mr312.009 hucħbile, ca tun a pakci
mr378.006 choco tune ca a pakci tu pol uinic
      ua tu kab uinic cu tzayal

Pakchalactah; tomchalactah; cumcumchektah: andar recio pateando. ¶ pakchalac u ximbal; tomchalac; cumcumchek: va haciendo ruido (como con zapatos o pantuflas). (sfm)

Pakchalancil; cumchalancil; pomchalancil: hacer estruendo con pantuflas. (sfm)

Pakchucte
mr201.004 ua mae cħa enjundia cax yetel ca tun a pakchucte

-paken vns) Blanca cosa o blanqueçina: çac paken, çac piken.

Pakez
mr195.004 thunt u yitz, a pakez
mr224.007 ca a pakez
mr281.004 ca tun a pakez
mr281.013 ca tun a pakez
mr312.005 hucħuc, ca tun a pakez
mr312.007 ca hucħuc u leobe, ca tun a pakez
mr319.021 hucħbile ca pakez
mr405.006 ca a hucħe, ca a pakez

Pakhal; pakhal ol:} espantarse, asombrarse. ¶ pakheni .l. pakhi vol ca halabi ten: espanteme quando me lo dixeron. (mtm)

Pakhal pucçikal: lo mismo. (mtm)

Paki vns) Conçertar los gueços: pak bac. Pas[iv]o: paakal bac. Conçertáronle los gueços: paaki u bacel. Conçertador de gueços: ah paak bac.
e675 pakom u poloob och paki ah chakan putunoob,
      u dzulil cabi
f446 ti paki chimal kal yetel halal kal
g164 lay haab cu ximbal ca ulci oidor,
      ca paki espital lae, 1559
mr284.004 hucħbil, ca a paki
mr380.005 ca tun a paki

Pakic 1) db) general form transitive of pak = to plant.
vns) A paso estar o poner algunas cosas: hunhun chek a pakic a pakal colex. vns) A xeme poner algo: hunhun chinab. A xeme pondrás los [a]jos: hunhun chinab a pakic [a]jos.

Pakic 2) db) general form transitive of pak = to stick, to glue.
vns) Atrabesada acer así: katal. Pégala atrabesada: katal a pakic.

Pakic xiu vns) Curar enfermedad: dzac, dzac yah, dzadza[c] yah. Curado ser: dzaacal, dzac bal. Curar con yerbas: pak xiu. C[u]ráronme con yerbas la llaga: u pakah xiu tu yail uoc. Curador así: ah pak xiu.

Pakil cam) pak, pakil: pared de mamposteria.
ems) panico: pak-il.
vns) Arqueada puerta: ppum ppumuc u pakil u hol na.
mr016.013 tibil utial ichil u dzac pakil yetel u pak holom

Pakil pak vns) Cauallete de pared: u tzimin pachil pak, u tzel pakil pak.

Pakil u hol na vns) Arqueada puerta: ppum ppumuc u pakil u hol na.

Pakinah: sacar prouecho y aprouecharse y medrar assi. ¶ mankez tu xicin batab v pakin v ximbal in paalilob lae, hik çaçap hulucob: di al caçique para que saquen algun prouecho de su camino estos mis muchachos que embio para que no se bueluan vazios. (mtm)

Paklah cam) yayapaklah: recia y cruel bofetada.
rb155.002 paklah zuz u kaba u binel bin yetun u na

Paklam hay: pecar una mujer con otra, pecado entre mujer y mujer. (sfm)

Paklam ich; paclam pacat; nupplum ich: cara a cara. (sfm)

Paklem cab; luchar, jugar los muchachos. (sfm)

Pakmab vns) Jurar [el nombre de Dios] en bano: pakmab halach than u kaba Dios.

Pakmab halach than vns) Jurar [el nombre de Dios] en bano: pakmab halach than u kaba Dios.

Pakmabhal vns) en vano hacerse: pakach mabhal, pakmabhal. vano: hohochil ichil, ix mabal.

Pakmal mtm) Pakmal: pegarse o yrse pegando vna cosa a otra.
sfm) Pakmal; takmal; tzaymal: pegarse, hacerse pegajoso. sfm) Pakmal; pakal; paktehal: juntarse o ayuntarse una cosa con otra.

Pakmal chochel; pakmal nak:} estar muy hambriento. (mtm)

Paknahel mtm) ah paknahel: mohino desustrado.

Pakom
e675 pakom u poloob och paki ah chakan putunoob,
      u dzulil cabi

Pakpach (See also Pak pach.) sfm) Pakpach; pah; pak yamaab: levantar testimonio falso. ¶ ma a paktic u pach Pedro; ma pakic yamab yokol Pedro: no levantes testimonio a Pedro. sfm) Pakpach; yamaab; yamaab yokol: testimonio falso.

Pakpakcil vns) Çarpas que se haçen en las puntas de la ropa: u tanam u chij nok. Muchas çarpas tienes en tu ropa: yanyan u tanam u chij [a] nok. Çarposa persona, que hace çarpas así: pakpakcil luk tu chij nok.

Paktah; mucut: esperar. ¶ tech ca pak; tech lic ca paktic: así esperamos. (sfm)

Paktahab: soldarse o pegarse vna cosa con otra. (mtm)

Paktahal: entremeterse. ¶ bax v chun a paktahal ichil v chun thanob: porque te metes y mezclas entre los prinçipales. (mtm)

Paktahal: juntarse, mesclarse vna cosa con otra. ¶ paktahi taan yetel çahcab: juntose o mesclose o encorporose la cal con el çahcab. (mtm)

Paktaheçah: actiuo de los dichos verbos. (mtm)

Paktaheçan: cosa assi juntada, encorporada, entremetida, y mezclada. (mtm)

Paktal
t 042.022 matan u paktal ixim dzedzili bin yanaci

Paktanba: juntarse, mezclarse, o encorporarse vna cosa con otra. (mtm)

Pakte 1) cam) hun pakte: juntamente, reunidos, juntos todos. cam) pakte: juntamente, todo reunido o junto.
mtm) Pakte: juntamente o todo junto. ¶ pakte a benel tulacal: todos os yreis juntos o juntamente.
sfm) Pakte; hun cet; ti pakteil: juntamente. ¶ pakte ca binci; binon ti pakteil; pakte bin ca binebal; huncet benel: juntos nos fuimos.
vns) Allegar una cosa con otra: paktecunah ba. Neutro: paktehal. vns) Juntamente [o] todos juntos: hun pakte, hun bakte, pakte. Juntam[en]te binieron: pakte talciob. se fueron: hun bak binciob.
e708 u paktoob u xotkin c’ yumil ti dios
h221 itzam thulil; ti pakab ti paktehobi
h285 ti baxlahi patan te cetel ace, u pakte uchi yanile
j328 lay u pakte u hokole yum
mr007.003 caxant xucul u le yetel u motz paktei xan
      yetel u cheel
mr065.005 pakte yetel u boxel u pach x- kan abal
mr071.005 ca a pakte tu chun u nak
mr121.005 ua mae cħa xucul pakte yetel x- bal uoo
      yetel u le chac zik utz tulacal
mr127.025 u uiob yetel u motzoob pakte yetel u chacil omak
      yetel u chac zikin
mr130.013 ca u hante pakte yetel tocbil azucar
mr210.017 ichil agua de azahar yetel vino pakte
      yetel u polvosil zabac che
mr213.007 pakte yetel u motz chacbil
      bay hunppel tumin cab yaalile
mr244.009 u le tulacal pakte yetel x- cambalhau
mr420.003 u le yetel u cheel pakte yetel u motz
rb032.002 ten ca lub a cħu yum zac uinic ik
      yetel nicte tancaz pakte

Pakte 2) vns) Cargo tener de alguna jente o pueblo: mek tan, pakte .t.

Pakte chuy mtm) Pakte chuy.t.: juntar vna cosa con otra cosiendolas. ¶ pakte chuyte pati la: cose assi aquellos patis.
sfm) Pakte chuy; pakte a chuyil; tzay: ayuntar cosiendo, coser una cosa con otra. sfm) Pakte a chuyil; pakte chuy: ayuntar cociendo.

Pakte chuy.t.: juntar vna cosa con otra cosiendolas. ¶ pakte chuyte pati la: cose assi aquellos patis. (mtm)

Pakte olal cam) pakte-olal: consentimiento unanime.

Paktecunah mtm) Paktecunah: allegar o juntar, encorporar, entremeter, o mezclar vna cosa con otra. ¶ paktecunex ixim tulacal: juntad todo el maiz. ¶ paktecun a benelex: ydos todos juntos.
sfm) Paktecunah; paktezah; baktecunah: juntar, ayuntar o mezclar una cosa con otra. ¶ paktecun cuadernos: mezcla los cuadernos. ¶ paktecunex ixim yetel zazac ixim: mezclad el maíz blanco con lo negro.
vns) Aiuntar muchas cosas, unas con otras: baktecunah, paktecunah. vns) Juntar una cosa con otra, mezclándola: hun pakteacnah, paktecunah.

Paktecunahba vns) Allegar una cosa con otra: paktecunah ba. Neutro: paktehal.

Paktecunbil
mr232.009 paktecunbil yetel x- tuz ik che

Paktecuntah
a409 hayli u calendarioil tin paktecuntah yetel
      u calendarioil romanesoob

Paktehal cam) paktehal: mesclarse, incorporarse.
mtm) Paktehal; paktabal:} juntarse assi vna cosa con otra. ¶ va ma tan v paktehal tu batanbaob v kakil yetel ticin çuuce ma uil tan yeleli: si no se junta el fuego con el heno seco no ardera.
sfm) Paktehal; pakal; pakmal: juntarse o ayuntarse una cosa con otra.
vns) Allegar una cosa con otra: paktecunah ba. Neutro: paktehal.

Pakteil
g019 cankal haab catac hunppel haab tu pakteil
      yetel cu ximbaloob

Paktetic vns) Cargo tener de alguna jente o pueblo: mek tan, pakte .t.

Paktezah; paktecunah: juntar, ayuntar o mezclar una cosa con otra. (sfm)

Pakticen
rb200.005 tin zincabtah ta tan a pakticen

Paktun; pak tumtah; pak tumut; tumut; tumtal: considerar, probar, ponderar. ¶ pak tumte bin a cimebal: consideras que te has de morir. (sfm)

Paktuntabil cam) paktuntabil: reunido.

Paktuntah cam) paktuntah: reunir, juntar.

Pakul mtm) ah pak, ah pakul: el que aguarda, espera.

Pakumpak nel) mirabilis violacea heimerl. - nycta.: pakumpak, xpakumpak (hierba del golpe) -- med.
nel) nama jamaicense l. - hydro.: kutzbox, xpakumpac (?).
nel) euphobia dioica (h. b. et k.) millsp. - eupho.: mehenxanabmucuy, xpakumpak (?) -- med.

Pakunpak ebm) x-kantunbub. sanvitalia procumbens. lit. yellow canopy. this plant has the same virtues as the yerba de la golondrina, ahpakunpak.
ebm) euphobia dioica (h. b. et k.) millsp. - eupho.: mehenxanabmucuy, xpakumpak (?) -- med.
mr003.005 cħa le pakunpak
mr029.009 yetel x- pakunpak yetel zac mizib u chun
      yetel u motz tulacal
mr080.043 cambalhau, x- pakunpak, chac keuel nicte,
      u nic ua ix u le
mr080.048 ua mae utze xaan yetel x- pakunpak
mr087.005 ca cħabac ayuda ti xanab mucuy yetel pakunpak
mr094.004 ix pakunpak, x- cambalhau u xak
mr095.017 lay ix pakunpak
mr097.002 cħabac u xiuil ix pakunpak,
      lay u xiuil cuzam ti castelan than
mr100.012 ua mae cħa x- pakunpak yetel tul cozon
mr124.011 x- cabal xaan, x- cabal huaz, pakunpak,
      chac keuel nicte
mr124.016 utzi xan x- pakunpak chacbil yetel azucar
mr128.002 ca chacac hunppel libra x- chalche, laal,
      xanab mucuy, ix pakunpak,
mr162.002 bay xan cħa le x- pakunpak
mr324.014 xakbezabil pakunpak
mr402.012 ca tun yuk u motz pakunpak, zabac pox ulak u kaba

Pakyah: esperar con enfado. (sfm)

Pakzah cam) pakzah: de improviso, a deshora, derrepente, sin pensar.
mtm) Pakçah: de improuiso, de repente, de subito, a desora, y sin pensar, y cosa que assi sucede. ¶ pakçah talic Juan: ha venido Juan assi a desora y sin pensar. ¶ pakçah v talel cimil c’okol: sin sentir nos viene la muerte.

Pakzah cimil cam) pakzahcimil: muerte repentina.

Pakzahal mtm) Pakçahhal: hazerse assi de subito y de improuiso. ¶ pakçahhi in benel: fuyme a desora y de improuiso.

 

Previous Page  |  Table of Contents  |  Next Page

Section P - pages 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21

Sections - A | B | C | CH | CHH | DZ | E | H | I | K | L | M | N | O | P | PP | T | TH | TZ | U | UA | X | Y | Z

Return to top of page