Image - Cacao Pod Vessel - K6706 © Justin Kerr FAMSI © 2001:
David Bolles
  Combined Dictionary–Concordance of the Yucatecan Mayan Language
Update posted 6-4-03

Hun oc ol ku — Hun xotomal

Hun oc ol ku mtm) ah hun ocol ku: monge o solitario.

Hun oc vns) Almuerça o almorçada: oc. almuerza de maíz: hun oc ixim.

Hun ol.t.: poner el coraçon en alguna cosa embeueciendose en ella sin diuertirse a otra. ¶ hun oltex a dzib; hun olte a payal chi; hun olte a cristianoil, ettz.: (mtm)

Hun olal mtm) ah hun olal: pacifico.
vns) Concordar en voluntad y condiçión: hun bakcunah ol [.l. hun ppelcunah ol. Pasivo]: hun bak[hal ol]. Concorda[d] unos con otros: hun ppelcun a uolex. Concordia y paz: hun olal, hun cet olal.
c 021.003 heuac concierto yanil yan u xul
      ca yanac hun olal toon yetel dzuloob

Hun olal ti hanal: antojo de preñada. (sfm)

Hun olal u cahob; hunppelcunah than; hunppelhal yolob: concordar en condición. (sfm)

Hun olal: paz, concordia, unión, conformidad. ¶ hunppel uol yetel uicham: concorde estoy con mi marido. ¶ hunppelcun a uol yetel Dios: confórmate con la voluntad de Dios. (sfm)

Hun olal: paz y concordia y vniformidad de coraçones. ¶ hun olal yanac teex: paz sea con vosotros. ¶ ah hun olal: pacifico. (mtm)

Hun olcinah: apaziguar y concordar los discordes. ¶ hun olcinex a cuchteel: apaziguad vuestra gente. ¶ hun olcin aba yetel a cħuplil: ten paz con tu muger. (mtm)

Hun olcinah; oczah tu batanba: concordar los discordes. (sfm)

Hun olcunah: pacificar, poner paz entre los discordes o divididos. (sfm)

Hun olhal: tener paz o concordar assi. ¶ hun olhenex cex casadoex: tened paz vosotros los casados. (mtm)

Hun oltah; hun; huntantah: tener cuidado. (sfm)

Hun pac vinic: hombre o muger que no se ha casado mas de vna vez. (mtm)

Hun paçac ti cab: el que se asombra o espanta. ¶ hun paçacen ca ti vilah: espanteme quando le vi. (mtm)

Hun paçachal ti cab: asombrarse o espantarse. (mtm)

Hun pach: vltra, detras, o aliende, o de la otra parte de algun monte o sierra, rio, o mar, &. ¶ hun pach buk tunil: detras o de la otra parte de vn recuesto o cerro. ¶ hun pach haail: de la otra parte del agua o de la otra parte del mar o rio. ¶ hun pach puucil: detras de la cordilla o sierra baxa. ¶ hun pach vitzil: detras de la sierra alta. (mtm)

Hun pakte cam) hun pakte: juntamente, reunidos, juntos todos.
vns) Juntamente [o] todos juntos: hun pakte, hun bakte, pakte. Juntam[en]te binieron: pakte talciob. se fueron: hun bak binciob. vns) Juntar una cosa con otra, mezclándola: hun pakteacnah, paktecunah.

Hun pakte /o/ pakteil; hun mol; hun bak; hun cet: juntamente (en composición). (sfm)

Hun pakte olal: unión de voluntades. (sfm)

Hun pakte olal: concordia, vnion, y junta de coraçones y voluntades. (mtm)

Hun pakte: juntamente o juntos. ¶ hun pakte v benelob: vayan juntos o juntamente. (mtm)

Hun pakteçah: mezclar vna cosa con otro y encorporarla. (mtm)

Hun paktecunah vns) Juntar una cosa con otra, mezclándola: hun pakteacnah, paktecunah.

Hun paktecunah: hazer juntamente o juntos, y juntarse assi. ¶ hun paktecunex a benel; hun paktecunex a ximbal: yd juntos; andad juntos. ¶ hun paktecunex a takin: juntad vuestros dineros. (mtm)

Hun paktehal: juntarse o adunarse. (mtm)

Hun patac cam) hunpatac: al primer golpe.

Hun pathal: caerse muerto del primer golpe que recibe. (mtm)

Hun pax: la distancia que se oye vn atabal de los indios que es como vna milpa. (mtm)

Hun pay db) different, of another, from hun = one and pay = more (see paynum). See also hunpay.
crm) yan ua a yamab yokol hun pay: has por ventura levantado falso testimonio a otro? yan a ualic yamab yokol hunpay: has dicho falso testimonio contra alguno. crm) yalan u kab hunpay: debajo del poder de otro.
mtm) babal: la hazienda /o/ obra de alguno. yan ua a uocol tu babal hunpaye: por ventura has hurtado de la hazienda de otro? u babalil caanob /o/ yokol cab: las cosas del cielo /o/ del mundo. u babalil missa: ornamentos para decir missa. talez u babal Juan: trae la hazienda o cosa de Juan.
vns) Culpa: xihul. No [t]iene en su alma culpa: manaan u xihul u pixan. Culpable, digno de culpa: u nah kochbeçabal. Culpado así: kochbeçan. Culpado haçerse: kochinah, kochintah, kochpahal. Culpar uno a otro echá[n]dole la culpa: etma[l]hal tu koch hun pay, etmalhal tu piual hun pay. Fue culpado Ju[an] con los ladrones y pasó con ellos en la culpa: etmalhi Ju[an] tu koch [.l. etmalhi Juan] tu piual ah ocolob. Culpar a otro: piual .t. Pas[iv]o: piualtabal.
a358 hunpay ix tu yoxppel kinile u cuchil chumuc na
d049 hun pay u yol
d112 bin u kohi u keulel hun pay balam
d164 hun pay pucħ tun u dzoc zidzil

Hun pay; hun tzuc; hun tac: particular, diverso. (sfm)

Hun pay; u yanal: otro, diferente. (sfm)

Hun paycunah; hun tzuccinah: usar particular, poner a parte, diversar. (sfm)

Hun payhal; hun tac: dividirse. (sfm)

Hun pec uah; uah: tortilla. (sfm)

Hun pedz kin xiu ebm) hunpedzkin-xiu. lit. hunpedzkin-plant. described as spreading on the ground.

Hun pedz kin db) in plant names:
ebm) hunpedzkin, or hunpedzkin-ak. tillandsia sp.(?) the plant twines on the trees; the vine is yellow and the leaf narrow.
nel) tillandsia sp. (?) - brome.: humpedzkin, hunpedzkin, hunpedzkin-ak, ixhunpedzkin-ak -- med.

Hun pedz kin ci nel) agave undulata klotzch - amary.: boxhunpedzkinci. nel) aloe vera l. * - lilia.: hunpedzkinci (sabila) -- med., pedzkinci.
nem) box hun pedz kin ci: agave undulata klotzch - amary.

Hun pedz kin db) alternative spelling for hunpedzkin = a lizard. See hunpedzkin.
ebm) ix-hunpedzkin. heloderma horridum. lizards 3 or 4 inches long with horizontal bands, black, rose and ash-colored on the body.
vns) Basilisco: ix hun pedz kin. Esparçirse a su fuerza y ponçoña, como la del basilisco, y asirse a en todas las benas: bay bin xibebal u kinam ix hun pedz kin, ca u chuchub u beel nohol tulacal. vns) Bíuora, otra que mata en un día con sólo el tacto: ix hun pedz tin.
mr055.008 ca tun a pak yokol u chibal can yetel hunpedzkin
mr222.001 chibal hol, hunpedzkin u kaba xan
mr230.001 u dzacal hunpedzkin u taanil x- hunpedzkin
      yetel u taanil hunpedzkin ak
mr301.002 le chuchum kak yetel hunpedzkin kak
      yetel h- olom ik x- chibal kak,
rb066.011 bey bla bin u lubul icnal hunpedzkin
rb067.001 ti ix bin u ledzah u cabil u pach ix hun pedz kin
rb083.001 u thanil ix hunpedzkin tancaz lae
rb085.004 ci bin yalabal ix hunpedzkin can,
      ix hunpedzkin calam,
rb085.005 ix hunpedzkin kokob, ix hunpedzkin taxin chan
rb086.007 lay oc ti hocħ can ix hun pedz kinil
rb090.013 lay oc ti hocħ can ix hun pedz kinil

Hun pedz kin ak nel) tillandsia sp. (?) - brome.: humpedzkin, hunpedzkin, hunpedzkin-ak, ixhunpedzkin-ak -- med.

Hun Petah Akab
Roys/Bac/150: Ix Hun-petah-akab ("lady unique-circular-darkness"). Possibly an improvised term for a rhetorical contrast to the preseding name. (MS p. 136).
rb136.008 yal ix hun petah kin, ix hun petah akab

Hun Petah Kin
Roys/Bac/150: Ix Hun-petah-kin ("lady unique-circular-sun"). Apparently a play on the syllables of the word hunpedzkin (a certain wasp). Cited in an incantation for hunpedzkin at a man's head (hunpedzkin tu pol uinic) (MS p. 136).
rb136.008 yal ix hun petah kin, ix hun petah akab

Hun pic ti ax db) 8,000 warts, from hun pic = 8,000 and ax = wart.
e434 ti yulel hun pic ti ax ti chibali,
      ti yulel canul ti chibali
e436 uucppel haab u chibal hun pic ti ax,
      uucppel haab u chibal canul
e571 hun pic ti ax u cuch katun

Hun pic ti pap
Roys/Bac/138: Pap, or paap ("that which stings like chile"). Yucatán brown jay, Psilorhinus mexicanus vociferus, Cabot (Bull. Mus. Comp. Zool. Harvard [1916], Vol. L, p. 318). The colors red and white are probably only ritual terms; but it is harder to tel what is meant by "8,000 pap-jays." We are reminded of an idol in the form of a woman at Tahdziu, which was named Hun-pic-dziu ("8,000 cow-birds"). (Roys, Political Geography of the Yucatán Maya, 76). The pap-jay is cited in incantations for complaints associated with the kanpetkin-wasp and for expelling the placenta (MS 47, 50, 53, 55, 57, 61).
rb061.010 zam in cħab hunpic ti pap, hunpic ti cħel

Hun pic ti tacay
Roys/Bac/140: Ix tacay. Myozetes similis superciliosis, Bonaparte. Mexican large-billed tyrant, Couch's kingbird (Bull. Mus. Comp. Zool., Harvard [1916], Vol. L, p. 133). In an incantation for a certain wasp-seizure we read of "8,000 tacay-birds" (MS pp. 47, 61). In another, we find it cited for the placenta (MS p. 179).
rb061.011 zam in cħab hun hunpic ti ix tacay

Hun pic ti cħel
rb061.010 zam in cħab hunpic ti pap, hunpic ti cħel

Hun Pic ti Ku
Roys/Bac/150: Hun-pic-ti-ku ("8,000-gods"). Apparently a figurative expression meaning all the countless deities. We are reminded of a god at Izamal named Hunpic-toc (Hunpic-tok) ("8,000-flints"), and of a deity at Tahdziu called Hunpic-dziu ("8,000-cowbirds) (Thompson, Maya Heiroglyphic Writing, 87; Roys, Political Geography of the Yucatecan Maya, 76). Hun-pic-ti-ku is cited in an incantation for a pathology of the breathing passages (u ziyan coc) (MS pp. 77-78).
j041 lay u kahlay uchci yemel hunab ku, oxlahun ti ku,
      hunpic ti ku
rb077.008 can kin bin cu lothic u uich hun pic ti ku
rb077.009 ti bin xot u cal tumen hun pic ti ku

Hun Pic ti Uooh
Roys/Bac/150: Hun-pic-ti-uoh ("8,000-uoh"). The uoh is not identified, but this expression is associated with the pap-jay, and I can recall hun-pic only as being associated with gode or bird names. Hun-pic-ti-uoh is cited in an incantation for the placenta (u pedzil ibin) (MS p. 178).
rb178.005 zam tun bacin hunac hun pic ti ix uooh xani

Hun pic: numero de ocho mil. (mtm)

Hun pik: ocho mil (son veinte veces 400). (sfm)

Hun ppathal haa: llorar luego con facilidad. ¶ hun ppathal haa vilicex bax in hadzab: luego lloro en viendoos o quando me açotan. (mtm)

Hun ppel vns) Concordar en voluntad y condiçión: hun bakcunah ol [.l. hun ppelcunah ol. Pasivo]: hun bak[hal ol]. Concorda[d] unos con otros: hun ppelcun a uolex. Concordia y paz: hun olal, hun cet olal.

Hun ppiz ixim tu balche; hun ppix ixim ti pox che: media hanega de maíz. (sfm)

Hun Pudzub Kik
Roys/Bac/150: Ix Hun-pudzub-kik ("lady unique-needle-remover-of-blood"). Cited in incantations for seizure (u coil tancaz) and a rattlesnake in the abdomen (ahaucan tu nak uinic) (MS pp. 7, 124).
rb007.001 bin icnal ix hun pudzub kik, ix hun pudzub olom
rb007.003 ti te kax u kinam icnal ix hun pudzub kik,
      ix hun pudzub olom
rb124.003 ix pokol pic, ix hun pudzub kik

Hun Pudzub Olom
Roys/Bac/150: Ix Hun-pudzub-olom ("lady unique-needle-remover-of-clotted-blood"). Cited for a seizure (u coil tancaz) (MS p. 7).
rb007.001 bin icnal ix hun pudzub kik, ix hun pudzub olom
rb007.003 ti te kax u kinam icnal ix hun pudzub kik,
      ix hun pudzub olom

Hun puli db) at once, from hun = one and pul = throw or pul / ppul = stroke.
cam) hunkuli: de camino, de una sola vez. Actualmente es hunpuli: del todo.

Hun tab cam) huntab: numeral que significa una vientena de aves.
ems) veintena: hun tab.

Hun tac hun tac tu uich: cada vno es de su rostro. (mtm)

Hun tac hun tac ti yol: cada vno es de su condicion diferentes entre si. (mtm)

Hun tac: aparte o por se. ¶ dzaex ixim ti hun tacil .l. tu hun tacil: poned el maiz aparte o por si o de por si. ¶ hun tac v uay; hun tac v uenel: duerme aparte o de por si y no con su muger. (mtm)

Hun tac; hun tzuc; hun pay; aparte, particular. ¶ hun hun: aparte, de por sí. (sfm)

Hun tacal (ti—); tu hun tzucil: particularmente. (sfm)

Hun tacal bailo mtm) bailo /o/ hun tacal bailo: otro tanto como esto o como aquello.

Hun tacal bailo; azmen bailo: casi, tanto como eso. (sfm)

Hun tacal kik; u noy kik: pura sangre. (sfm)

Hun tacal vns) Casi tanto como heso: azmen bai lo, açab bai lo, azmen hun tacal bai lo[e].

Hun tacal: cosa que parece a otra poco mas o menos. ¶ hun tacalech in yum; hun tacalech ten: mucho pareces a mi padre; mucho pareces a mi. ¶ hun tacal bailo .l. hun tacal bailoe: assi es poco mas o menos o otro tanto es como aquello o como esto. (mtm)

Hun tacal: cosa pura sin mezcla de otra cosa. ¶ hun tacal vino: vino puro sin mezcla de otra cosa. (mtm)

Hun tacal: particular cosa o particularmente o en particular. ¶ hun tacal noh xibob xijcob: los viejos en particular se vayan o ellos solamente se vayan. hun tacal matan: priuilegio, gracia particular. ¶ va manaan v hun tacal çipit olal gouernador: si no ay particular licencia del gouernador. (mtm)

Hun tacal: todos o todas. ¶ hun tacal dzijli ti gloria: todo fue lleno de gloria. ¶ hun tacal paalal batabob helela: todos son agora muchachos los caciques. (mtm)

Hun tacal; ixma xak: puramente, sin mezcla. ¶ hun tacal zac ixim uoczah tin col: puro maíz blanco sembré en mi milpa. ¶ hun tacal bailo: así está poco más o menos. (sfm)

Hun taccunah: apartar vna cosa de otra, ponerla aparte. ¶ yan va a hun taccunic a vay .l. a venel tumen a xoc olal?: por ventura has apartado cama o dormido aparte de por si por tus zelos. (mtm)

Hun tach: en vn punto. ¶ hun tachech vaye: seras o vendras en vn punto aqui. ¶ hun tachen a uicnalex: en vn punto sere con vosotros. (mtm)

Hun tachal: apartarse y diferenciarse. ¶ hun tachi ixim yicnal çohol: apartose el maiz de la paja. (mtm)

Hun tachal; hun payhal: dividirse. (sfm)

Hun tachcunah: hazer alguna cosa en vn punto o muy de presto. (mtm)

Hun tachil: en vn punto. ¶ hun tachil cici olal: contento y alegria que passa en vn punto. (mtm)

Hun tadz cam) huntadz: derecho, en derechura, derechamente.
vns) Arreo o a echo: hun tadz. Acti[v]o: hun tadzcunah.
c 013.021 heuac hun tadz manci bay dzibaanile

Hun tadz kay cam) huntadzkay: canto llano.

Hun tadz oc u calob; huncet u calob: concorde en el canto. (sfm)

Hun tadz ol: puro, senzillo, sincero de coraçon, de animo. (mtm)

Hun tadz ol; ixma xihul: puro, sincero, derecho, seguido. ¶ hun tadz yol Pedro: es hombre sin doblez Pedro. (sfm)

Hun tadz olal: pureza, senzilles, simplicidad, y senzeridad. (mtm)

Hun tadz pacat: el que o la que tiene vista sincera y sin malicia y mirar assi. ¶ hun tadz v pacat cħuplal; manaan v beel: vista senzilla y sin malicia tiene la muger; que viue bien. (mtm)

Hun tadz poltah: labrar madera a hecho y seguido. (sfm)

Hun tadz xoc huun: leer a hecho. ¶ hun tadzcun a xocic huun: leedlo todo de seguido. (sfm)

Hun tadz yol; hun yal u puczikal: sencillo, sin malicia. (sfm)

Hun tadz yolil: senzilla y simplemente sin malicia. (mtm)

Hun tadz: cosa derecha, seguida, y sin parar. ¶ hun tadz a benel: (mtm)

Hun tadz; toh: arreo, ahecho. (sfm)

Hun tadzcunah vns) Arreo o a echo: hun tadz. Acti[v]o: hun tadzcunah.

Hun tadzcunah: enderezar o poner derecho alguna cosa; hazerla a hecho y seguida. (mtm)

Hun tadzcunah; tadz; tadzcunah; tohcinah: enderezar, hacer seguido, arreo, componer como leña. ¶ hun tadzcun a xocic huun: leedlo todo de seguido. ¶ hun tadzcun a uincil: sé hombre sincero. (sfm)

Hun tadzhal: endereçarse; ponerse derecho; hazerse a echo y seguido; puro, sinzero, y sin doblez. ¶ hun tadzhi v benelob ich col: derechos se fueron a la milpa. ¶ hun tadzhi yol v uinicil: hizose sinzera sin dolbez ni malicia. (mtm)

Hun tadzil ol: pureza, senzilles, o sinceridad de animo. (mtm)

Hun Tah Acay Olom
Roys/Bac/151: Ix Hun-tah-acay-olom ("lady unique-splotch-of-clotted-blood"). Cf. Ix Hun-acay-kik. Cited in an incantation for a seizure (u coil tancaz) (MS p. 8). Here tah has been translated only from its contexts, such as blood and coloring matter. Tah is defined as "splinter," but I do not know that a splinter was used in connection with a blood sacrifice.
rb008.001 icnal ix hun tah acay olom
rb008.002 piccħinteex to icnal ix hun tah acay olom

Hun Tah Dzib
Roys/Bac/151: Ix Hun-tah-dzib ("lady unique-splotch-of-paint"?). Cited in an incantation for a worm in the tooth (x- nok ti co) (MS p. 163).
rb163.009 ca ziheche ix hun tah dzib, ix hun tah nok

Hun Tah Kik
Roys/Bac/151: Ix Hun-tah-kik ("lady unique-splotch-of-blood"?). Cited in an incantation for hunpedzkin at a man's head (hunpedzkin tu pol uinic) (MS p. 135).
rb088.008 hun tah kik tu pach acante, acantun
rb135.007 yal ix hun tah kik, yal ix hun tah olom

Hun Tah Nok
Roys/Bac/151: Ix Hun-tah-nok. Nok means a worm or grub, as distinguished from an earthworm (MS p. 163).
rb163.009 ca ziheche ix hun tah dzib, ix hun tah nok

Hun Tah Olom
Roys/Bac/151: Ix Hun-tah-olom ("lady unique-splotch-of-clotted-blood"). MS p. 135.
rb135.007 yal ix hun tah kik, yal ix hun tah olom

Hun tan ol.t.: embeuecerse assi el algo; cuidar mucho y tener mucho cuidado en ello. (mtm)

Hun tan ol: el que se embeuece en alguna cosa. ¶ hun tan olech: (mtm)

Hun tan olal: aquel cuidado y embeueciemiento. (mtm)

Hun tan.t.: cuidar mucho de alguna cosa; tener o poner mucho cuidado y diligençia en ella como embeueciendose en hazerla y seruir assi. ¶ De aqui: tzicex Dios tu hun tanil a pucçikalex: obedeced a dios de todo vuestro coraçon. ¶ v hun tanma v hanal Juan: estaua Juan embeuecido en comer. (mtm)

Hun tanbil: lo que se haze con mucho cuidado. (mtm)

Hun tanlah; hun tanle: seruir a vno solo, o tener cuidado de vna sola cosa, o hazer esto con mucho cuidado y diligencia embeueciendose en ello. ¶ hun tanle a chantic missa; hun tanle a batabil, &: ve a miss assi con diligençia; ten mucho cuidado de tu officio de cacique, &. ¶ hun tanle Dios: ten cuidado de seruir a dios. (mtm)

Hun tanlah; hun tan oltah: poner cuidado. (sfm)

Hun tanlah; hun tan ol: poner mucho cuidado. (sfm)

Hun taz: cosa compuesta como carga de leña. (mtm)

Hun tazcunah: poner como leña. (sfm)

Hun tazcunic ci okol vns) Conponer leña ençima: hun tuccinah [ç]ij [okol .l.] hun tazcunah [ç]ij [okol].

Hun tazhal: componerse la leña. (mtm)

Hun ten hun ten: muchas vezes. ¶ hun ten hun ten v beeltic: muchas vezes lo haze. (mtm)

Hun ten: vna vez. ¶ ma hun ten: muchas vezes. (mtm)

Hun tenac: vna vez y de ordinario habla de oy. ¶ hun tenac in beeltic: vna vez lo hize oy. (mtm)

Hun tencunah: hazer algo vna vez. ¶ hun tencun a hadzic: (mtm)

Hun tenhal: hazerse vna vez. (mtm)

Hun tenili: solo vna vez y no mas. (mtm)

Hun thul: derecho. ¶ hun thul v benel ti yotoch: derecho va a su casa. (mtm)

Hun thulcinah: derecho hazer assi algo. (mtm)

Hun ti kin menyah vns) Jornal o peonada, trabajo de un día: hunppel kin menyah, hun ti kin menyah.

Hun ti kin be; hun macab kin be; kin be: jornada, camino de un día, dieta. (sfm)

Hun ti kin be: vna jornada; camino de vn dia. ¶ ca ti kin be; ox ti kin be; ettz.: (mtm)

Hun ti kin menyah: peonado, obra de un día. (sfm)

Hun ti kin oc; ca ti kin oc; ox ti kin oc: lo mismo que hun ti kin be. (mtm)

Hun ti kin.t.: ocuparse todo vn dia. ¶ hun ti kinte a dzib: ¶ ca ti kinte: dos dias. (mtm)

Hun ti kin: cosa que dura por todo vn dia y durar assi. ¶ hun ti kin v menyah: (mtm)

Hun ti kinhal: durar todo el día. (sfm)

Hun ti kinhal: durar por todo vn dia. (mtm)

Hun tich kuch; hun dzit kuch: una hebra de hilo sencillo. (sfm)

Hun tich nok; bekech nok: manta sencilla o delgada. (sfm)

Hun tich vns) Cuarto de animal: -tich. Dale a Ju[an] un quarto delantero de benado y, a P[edr]o, un quarto trasero: dza a hun tich u kab ceh ti Ju[an], hun tich yoc ti Pedro.

Hun ticħ: verdadero, sincero.
hun ticħ ak: verdadero en lo que dize. ¶ hun ticħli yak Pedro:
hun ticħ pucçikal; hun ticħ tucul:} soncero y no doblado.
hun ticħ than; hun ticħ ak:} lo mismo. (mtm)

Hun Tipp Tzab
Roys/Bac/151: Ix Hun-tip-tzab (Ix Hun-tipp-tzab) ("lady unique-pulsating-rattles-constellation"). Cited in an incantation for fire (u thanil kak) MS p. 154). Associated with other celestial phenomena.

Hun Tipplah Can
Roys/Bac/151: Ix Hun-tipplah-can ("lady unique-pulsating-sky"). Cited in an incantation for snake-pulsation-of-the abdomen (can tippte) (MS p. 116).

Hun toh beil cam) hun tohbeil: linea recta o derecha.

Hun tohcinic ol vns) Consolar y consolarse: tohcinah ol, hun tohcinah ol, cicunah ol. Consolaçión o consuelo: toh olal, cicij olal.

Hun tuc: vn monton. ¶ ca tuc; ox tuc; ettz. (mtm)

Hun tuccinah: amontonar en vn monton. (mtm)

Hun tuccinic ci okol vns) Conponer leña ençima: hun tuccinah [ç]ij [okol .l.] hun tazcunah [ç]ij [okol].

Hun tucnac: cosa amontonada. ¶ hun tuc yulel vinic man kin vaye: mucha gente y amontonada viene aqui cada dia. (mtm)

Hun tuliz nicte db) flower bud, from hun = one and tuliz = complete.
mts) Flor sin abrir: umul um; vn tuliz.
Roys/Chu/69-70: (h116) Then he demanded one complete Plumeria flower.
d505 tu kinil u toppol nicte, hun tuliz nicte
h116 ca u katah hun tuliz nicte
j265 ti ix u yantal u molay nicte,
      ti ix u kamic hun tuliz nicte
j267 u uinicil ma ix baal u yohel
      tumenel oxlahun hun tuliz nicte
j275 ti kuchi u kinil u toppol hun tuliz nicte

Hun tuliz; umul um: flor sin abrir. (sfm)

Hun tzac; hun tac; tzuc; hun pay: a parte, en una parte, particular, divieso. (sfm)

Hun tzel oc
mr124.002 u dzacale topp zicil, hun tzel oc,
      yetel mehen zicil, hun tzel oc xan

Hun Tzelep Akab
Roys/Bac/151: Ix Hun-tzelep-akab ("lady unique-inclination-of-the-night"). Meaning two hours after midnight (ix hunpedzkin tancaz) (MS p. 83).

Hun Tzelep Kin
Roys/Bac/151: Ix Hun-tzelep-kin ("lady unique-inclination-of-the-sun" or "-day"). Meaning two o'clock in the afternoon. Cited in an incantation for hunpedzkin-seizure (ix hunpedzkin tancaz) (MS p. 83).

Hun tzepcunah vns) Acepillar por una parte: hun tzepcunah. Acepillar por dos partes: ca tzepcunah.

Hun tzol: cosa puesta en orden o en renglera. (mtm)

Hun tzolcin cam) huntzolcin: poner en un solo orden o hilera.

Hun tzolcinah: poner en renglera. (mtm)

Hun tzotz ceh cam) huntzotz ceh: un millon.

Hun tzotz ceh: para contar los pelos que tiene vn venado y tomase por numero infinito. (mtm)

Hun tzuc nal vns) Barbas de ma[ç]orca de maíz: tzuc. Las primeras que salen: u hun tzuc nal. seg[un]das: u ca tzuc nal. Barbada maçorca así: hokaan u tzuc nal.

Hun tzuc vns) Barbas de ma[ç]orca de maíz: tzuc. Las primeras que salen: u hun tzuc nal. seg[un]das: u ca tzuc nal. Barbada maçorca así: hokaan u tzuc nal.
b552 hatzaan hun tzuc
mr406.002 yan ix bocan xane hun tzuc
      lay dzon koch kak tu cal uinic

Hun tzuc: aparte. ¶ dzaex ti hun tzuc: ponedlo aparte o en vn monton. (mtm)

Hun tzuccinah: poner aparte, particularizar, y diferençiar. ¶ hun tzuccinex ixim: poned aparte el maiz o hazed dello vn monton. (mtm)

Hun tzuccinah; hun paycunah: divesar, particular. (sfm)

Hun tzuccinah; tzuccinah: poner a parte. (sfm)

Hun tzucil (tu—); ti huntacal: particularmente. (sfm)

Hun tzutz mohton vns) Çejas, los pelos: mohton. Diçe que se le quemaron las çejas: eli bin u mohton. Ç[e]jijunto: hun tzutz mohton, hupan u mohton tu batanba.

Hun uadz hun uadz: una o dos veces. (sfm)

Hun uaz hic: los días pasados. (sfm)

Hun uinal: veinte días, un més (antiguo). (sfm)

Hun uinic; hunac col: medida de milpa (20 mecates) para casados. (sfm)

Hun uitzil chac
c434 u yah kin hun uitzil chac uxmal
c548 u yah kin noh halach uinic,
      ah hun uitzil chac tutul xiu
h090 hun uitzil chac u mektanoob uxmal

Hun uooh cam) hun-uoh: letra vocal.

Hun vadz: vna vez o vn camino, yda y venida. (mtm)

Hun valak çut: en vna buleta; en vn punto. (mtm)

Hun valak kab: en vn punto. (mtm)

Hun valak kin: como vna hora ya salido el sol o antes que se ponga. ¶ ca valak kin: dos horas. ¶ ox valak kin: tres horas, &. (mtm)

Hun valak tach: idem. (mtm)

Hun valak tachhal: hazerse algo en vn punto. (mtm)

Hun vat cimil; hun vadz cimil:} morir de la primera enfermedad. (mtm)

Hun xaman, hun chikin db) short-hand for in all directions, from xaman = north and chikin = west.
vns) A todas partes o en todas partes: tataba, tataba citan. Acá y allá ba el madero sobre el agua: hun xaman, hun chikin u benel che tu uich haa.
i372 lay hun xaman, hun chikin u man u boc
j370 ahom cab hun xaman, hun chikin

Hun xaman, hun chikin; tata ba; tu zinil: en todas partes. ¶ hun xaman, hun chikin u pacat; tichlom u pacat; uaclom u pacat: todo lo vee. (sfm)

Hun xec: pié de un árbol. (sfm)

Hun xiknal: en vn punto. (mtm)

Hun xot than; hun xot ili than; can: hombre resuelto, determinado de palabra. (sfm)

Hun xot than; hun xot can:} hombre determinado y resoluto y hombre de su palabra. (mtm)

Hun xotomal vns) Constançia y firmesa en el propósito: chich olal, hun xotomal.

 

Previous Page  |  Table of Contents  |  Next Page

Section H - pages 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26

Sections - A | B | C | CH | CHH | DZ | E | H | I | K | L | M | N | O | P | PP | T | TH | TZ | U | UA | X | Y | Z

Return to top of page